Vlna energie, odvahy a tvůrčího potenciálu

V letošním roce si připomínáme sto osmé výročí založení Československé republiky. Vznik samostatného Československa 28. října 1918 nebyl pouze politickým triumfem a završením dlouholetého úsilí o národní sebeurčení. Tato událost uvolnila obrovskou vlnu lidské energie, odvahy a tvůrčího potenciálu, která položila základy jedné z nejvyspělejších ekonomik tehdejšího světa. První republika dodnes představuje synonymum pro průmyslovou eleganci, nekompromisní kvalitu a současně i vysokou podnikatelskou etiku.

Vznik samostatného Československa nebyl pouze geopolitickým aktem, politickým přepsáním mapy střední Evropy nebo naplněním národních emancipačních snah. Pro tehdejší společnost znamenal především prudké rozražení dveří k vlastní zodpovědnosti.

Vznikl zcela nový státní rámec, v němž svoboda nebyla pouhou abstraktní filozofickou kategorií, ale konkrétním prostorem pro tvorbu, inovace a budování svobodného podnikání. V dnešním dynamickém tržním prostředí, kde se moderní firmy potýkají s neustálými změnami a velmi rychlým technologickým pokrokem, nabízí odkaz prvorepublikového podnikání neocenitelný kompas při hledání směru a současně také nadčasové ideje.

Hospodářský zázrak první republiky nestál na náhodě, ale na hluboce zakořeněných hodnotách. Mezi ty nejvýznamnější, z nichž mohou dnešní podnikatelé čerpat, patří inovativní myšlení, preciznost a důraz na kvalitu. Označení „Made in Czechoslovakia“ se v meziválečném období stalo symbolem spolehlivosti a špičkové řemeslné a inženýrské práce. Důraz na detail, poctivý přístup k materiálu a průběžný výzkum představovaly standard. Vynález byl v té době považován za přirozenou součást pokroku. Dnešní firmy v tomto odkazu nacházejí připomínku, že tradiční značka se nestaví na krátkodobých kompromisech, ale na nekompromisní kvalitě a neustálé inovaci.

Také globalizovaný pohled na podnikatelské aktivity malé, ale velmi úspěšné první republiky po 28. říjnu 1918 je to, čím bychom se měli inspirovat. Meziválečné Československo má nakonec s polistopadovou Českou republikou shodnou DNA. Českoslovenští podnikatelé nahlíželi na domácí trh pouze jako na odrazový můstek.

První republika zdědila přibližně 70–80 % průmyslu bývalého Rakouska-Uherska, ale zároveň ztratila jeho obrovský vnitřní trh. Firmy musely okamžitě začít expandovat do celého světa, aby přežily. Brzy se dokázaly prosadit a určovat směr nejen v Evropě, ale také v Americe i v Asii. Česká republika se po listopadu 1989 potýkala s obdobným problémem. Po zániku socialistického bloku přišla o podstatnou část svých zákazníků a musela se přeorientovat na nové trhy, které měly mnohem vyšší nároky na kvalitu zboží.

Od listopadu 1989 vznikly v naší zemi tisíce nových firem, z nichž se mnohé postupně vypracovaly mezi globální lídry v řadě oblastí, například v kybernetické bezpečnosti, softwaru, logistice, strojírenství, zdravotnictví a dalších oborech.

Odkaz 28. října 1918 by neměl být jen připomínkou v podobě vzpomínkových akcí u pomníků a kladení věnců. Nejlepší způsob, jak uctít zakladatele státu a tehdejší vizionáře, je převzít jejich mentální nastavení. Nesmíme se bát globálního měřítka a musíme propojit technologie s etikou a společenskou odpovědností. Nové technologie musíme rozvíjet tak, aby sloužily společnosti a zvyšovaly kvalitu života, nikoli naopak.

Musíme zvyšovat investice do vzdělání. Československo ve 20. letech investovalo do školství, vědy a infrastruktury. Pokud chceme být úspěšní v éře AI, musíme podporovat přírodovědné, technické i humanitní vzdělávání a propojovat akademický sektor s praxí. A v neposlední řadě musíme kultivovat odvahu k experimentům a nebát se selhání. První republika byla plná prototypování, hledání nových forem a zkoušení neprozkoumaného.


Helena Kohoutová
Zakladatelka Podnikatelské platformy Helas - Budujeme hrdé Česko a Spolku Budujeme hrdé Česko