Práce se stala mým koníčkem

Zuzana Fialová vidí inspiraci všude kolem sebe. Sní s otevřenýma očima a s tužkou v ruce tvoří šperky podle vlastních představ a vizí s úctou k drahému materiálu, láskou k přírodním kamenům a perlám.

Vaše šperkařská práce je dnes vyhlášená a máte stále se rozšiřující klientelu. Povězte nám, co vás přivedlo k podnikání a jaké byly vaše začátky? 
Když jsem měla možnost po revoluci začít podnikat, tak jsem si pro začátek vyřídila živnostenský list.  V té době se mi tím jako mamince na mateřské otevřely nové možnosti. Chtěla jsem si podnikání vyzkoušet a ukázalo se to jako dobrá cesta. Družstvo, ve kterém jsem byla zaměstnaná později jako řada jiných zaniklo a já se do podnikání pustila naplno.

Pokud se vrátíme úplně na začátek. Co vás přivedlo ke šperkům?
Jsem vyučená v oboru zlatník – klenotník a později jsem ještě studovala na Střední umělecké škole Václava Hollara. Ale ten základ, ta podstata, je pro mě řemeslo. Dostala jsem právě v tom řemesle velký vklad, na kterém neustále stavím.

Jak se váš byznys vyvíjel? A jak vnímáte největší rozdíl oproti začátkům podnikání?
Samozřejmě moje podnikání mělo v průběhu let vývoj, ale podstata zůstává stejná. Lidé dnes chtějí přirozeně jiné věci než před dvaceti, nebo třiceti léty, škála nabídek je také jiná. Mění se design, přibyly nové možnosti v nákupu surovin jako jsou například polodrahokamy, nebo perly. Ráda bych ale zdůraznila a lpím na tom, že já všechno stále dělám ručně. Pracuji klasickou zlatnicko – klenotnickou technikou, což už dnes není tak běžné. Pro mě je důležité, zachovat si tento rukopis kvalitního řemesla.

Jak často přicházíte s novými kolekcemi? 
Já vůbec nedělám klasické kolekce. Navrhuji všechno na zakázku a tento způsob práce vyžaduje schopnost pomoci lidem ujasnit si, co skutečně chtějí. Nabídnout jim možnosti, poprat se s tím, co si přejí a zhmotnit jejich představu do konkrétní podoby. Přijdou s nějakým nápadem a vy jim jej pomůžete vycizelovat. Někdo naopak nemá vůbec žádnou představu, přijde jen s tím, že chce buď náušnici, prsten nebo jinou věc a opět se společně snažíme najít něco, co by odpovídalo vkusu klienta, ať už jde o materiál, kameny, motiv a podobně. Jak už jsem zmínila, nemám sice žádné kolekce, dělám jen šperky na zakázku, ale v poslední době jsem začala dělat i šperky takzvaně do šuplíku. A to je vlastně i odpověď na vaši otázku, jak se vyvíjel příběh mého podnikání. Dříve si moji zákazníci nechávali rádi dělat šperky na zakázku, dnes samozřejmě také, to je stále stejné, ale k tomu se postupem času přidávali zákazníci, kteří už hledali něco hotového, co bych jim mohla nabídnout hned. Doba se změnila a zrychlila.

Vzpomenete si jakou nejnáročnější věc jste vytvořila?
Ještě v době, kdy jsem byla zaměstnanec družstva, tak jsem se specializovala na starožitnosti, dělala jsem například opravy monstrancí. To byly velmi náročné práce, při kterých člověk nesmí udělat chybu. Ale co se týče mého podnikání ve zlatnickém oboru, tak jsem dělala jedné klientce korunku. To bylo velice zajímavé, protože pracuji s přírodními kameny a tam člověk nesmí udělat chybu. Takový kámen nemůžete jen tak jednoduše znovu nahradit, musíte si všechno předem pečlivě rozvrhnout. Jak se říká dvakrát měř a jednou řež, to zde platí stoprocentně a já musím měřit i víckrát, než jakýkoliv krok udělám, to ale ke zlatnictví a klenotnictví samozřejmě patří.

Jaké šperky vy osobně ráda nosíte? Děláte sama sobě reklamu a nosíte vlastní práce?
To hlavně. Já ráda nosím šperky s přírodními kameny a mám ráda i barevné kameny. Nebojím se originality. Nechci, aby to sklouzlo jen do decentnosti toho kamene. Pracuji také s diamanty a nepoužívám do svých šperků syntetické kameny. Jak už jsem zmínila, nebojím se přírodních, barevných kamenů. A mám ráda perly v jakékoliv velikosti. Velké perly mám velice ráda.

Co vás inspiruje v tvorbě?
Na své webové stránky jsem napsala, že se koukám všude kolem sebe. Když potom máte v ruce konkrétní kámen, tak už vás to trošku navede. Záleží samozřejmě na tom, co chci dělat. Někdy na ty kameny nebo perly koukám delší dobu, někdy je to měsíc, někdy rok, kdy je jen pozoruji a potom zase uklidím, a po nějakém čase se k nim vrátím a najednou mě osloví.

Ale inspirace je všude kolem nás. Ať už jdete někam na výstavu, pozorujete krásný obraz, umělecké dílo nebo se koukáte na lidi procházející kolem vás po ulicích. Inspirace může přijít opravdu kdekoliv a kdykoliv. Ale jde i o to, aby člověk netvořil věci, které jsou nenositelné. Preferuji, aby ty věci byly jiné, něčím zajímavé, ale současně aby byly nositelné. Aby si je žena mohla vzít a cítila se pohodlně, i když je šperk větší.

Takže jde spíše o hladké tvary a podobně?
Ano, pokud jsou šperky nepraktické, tak mohou zlobit při nošení a ničit oděvy. Já mám ráda takové šperky, které ženu neobtěžují.

Zmínila jste, že máte ráda nerosty, přírodní kameny. Který je váš nejoblíbenější?
Můj nejoblíbenější kámen je diamant. Když pominu jeho cenu, tak jej mám ráda kvůli jeho vlastnostem i možnosti dalších úprav. Protože když pracuji s přírodními kameny jako například se smaragdy nebo rubíny a zákazníci přijdou, že potřebují na šperku nějakou úpravu, tak s takovými kameny je později těžké pracovat. Kdežto diamant je na to ideální kámen, ten může přijít do ohně a tím, že je nejtvrdší je hodně odolný. Pokud mám zmínit nějaké další přírodní kameny, tak mám ráda smaragdy a tanzanity.

Díváte se na ty kameny i tak, že mají nějakou symboliku, případně zdravotní benefity?
Já se takto na kameny nedívám, mně se líbí samy o sobě, jejich barva, odstíny, lesk. Každý si může najít svůj kámen s ohledem na své vnímání.   

Vy jste říkala, že se s barevnými kameny špatně pracuje, když se třeba repasují. Spousta lidí chce například svůj rodinný šperk zachovat, ale upravit například velikost. . . 
Jestliže budeme mluvit o starožitných špercích, tak tam kameny nebyly dále upraveny tepelně, nebyla zlepšena jejich kvalita a jakost. Tam taková rizika nejsou. U dnešních kamenů musí být člověk velmi opatrný a někdy ani prodejce neví co udělá například brusírna. Kameny se v dnešní době upravují tepelně, laserem, ozařují se, a to je velké riziko, proto je na místě ta velká opatrnost. Když mluvíme například o safíru, rubínu, smaragdu, tam je potřeba, být opravdu hodně obezřetný.

Když se rozhodnu, že bych si u vás ráda nechala vytvořit nějaký šperk, jak to vlastně probíhá? A jak dlouho to trvá?
Záleží na tom, jakou budete mít představu. Já po vás budu chtít, abyste mi svou vizi buď namalovala – vzala si tužku a jen lehce načrtla vaši ideu, případně se můžeme podívat na fotografii, obrázek, který vás někde oslovil a inspiroval. A potom se už pustíme do vlastního navrhování, protože já mám pořád ráda klasiku – tužku a papír. To je pro mě asi nejdůležitější, protože já vlastně nepoužívám formu 3 D. S tužkou a papírem v ruce si s těmi lidmi krásně popovídám, vnímám u toho jejich pocity. A dobereme se společně k tomu, jakou podobu finální šperk bude mít. Když za mnou přijdete, budete mít už v hlavě nebo na papíře nějakou představu, co byste si přála, budete mít představu o materiálu, jestli chcete bílé zlato, žluté zlato, perly, šperk bez kamenů nebo s kameny. A ono se to potom pomalinku skládá samo. Rozhovor plyne a tím dialogem se dobereme výsledku.

Kdybych si u vás chtěla objednat například zásnubní prsteny, jakou dobu si na ně počkám?
Přibližně tři až šest týdnů, tam se dá mluvit o tomto časovém rozpětí. Pokud byste měla nějaký zvláštní požadavek na kámen, tak se může doba protáhnout. U zásnubního prstenu je to tedy diamant, ale dnes si děvčata nechávají dělat i atypické zásnubní prsteny s barevnými kameny. . .

Jaký jste v poslední době dělala atypický zásnubní prsten?
Se safírem a kolem něj byly brilianty. Neměl vůbec tvar klasického solitéru s centrálním kamenem a pravou i levou stranou stejnou.

Pracujete v týmu, nebo veškerá práce stojí na vás?
Já pracuji jen sama, nemám žádné zaměstnance a vlastně jsem je ani nikdy nechtěla. Jsou zde samozřejmě dílčí věci, kdy člověk občas potřebuje požádat o spolupráci nějakého kolegu, ale to už jsou jen nuance.

Neměla jste tedy nikdy vizi, že vytvoříte velkou zlatnickou dílnu a takto vám to vyhovuje z toho důvodu, že chcete mít výsledek zcela pod kontrolou?
Ano, chtěla jsem mít celý proces i výsledek vždy pod kontrolou. Když si zřídíte firmu a ta firma začne růst, tak samozřejmě musíte mít zaměstnance a ty musíte uživit, tu práci jim zařídit. A v tomto koloběhu přestáváte sama pracovat, a já jsem vždy cítila, že bych se odklonila od řemesla, od té vlastní práce, která je pro mě pořád stěžejní.

Stane se vám někdy, že dostanete inspiraci a řeknete si, že až přijde klient, že mu tu představu tak trochu vnuknete?
Představu mám a těch návrhů na papíře mám desítky, ale klienti, kteří ke mně chodí, abych jim vytvořila šperk na zakázku, většinou už nějakou představu mají. Takže já klienta mohu nasměrovat a společně se něčeho dobereme. Často malinko posuneme jeho počáteční představu, ale že bych jej takto silně ovlivnila nějakou svou ideou, představou, to ne. To spíš zcela podle své představy udělám konkrétní šperk a ten potom nabídnu, o takové šperky je zájem.

Jaký šperk nosíte nejraději z těch, které jste sama zhotovila?
Já hodně rozlišuji léto a zimu. Například bílé perly nosím ráda celoročně, to je takový evergreen. V létě mám oblíbenou soupravu s tyrkysem, protože mi ta barva připadá svěží, a i když se jí ženy někdy bojí pro její výraznost, myslím, že je pro ně velmi lichotivá. Naopak v zimě ráda nosím šperky s černými perlami, které působí velmi elegantně.

www.zfsperk.cz