Home office byl před pár lety využíván zřídka a patřil k firemním bonusům, avšak v době pandemie se z něj stal běžný způsob práce. Ve spolupráci s ESOP účetní a daňová kancelář s.r.o. uvádíme několik důležitých odstavců §317 připravované novely zákoníku práce.

Práce na dálku představuje výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele a je možný na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Novela zákona bude obsahovat také specifikaci, co musí dohoda o práci obsahovat:

  • místo nebo místa výkonu práce na dálku,
  • způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,
  • rozsah práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
  • způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,
  • dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,
  • způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.

Zaměstnavatel je zaměstnanci povinen hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce; tyto náklady nesmějí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody.

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku ve výši úhrnu průměrných nákladů na plyn, elektřinu, pevná paliva, dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění    odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu, za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu, a to podle údaj zveřejněných Českým statistickým úřadem. Tím není dotčeno právo zaměstnance na náhradu jiných druhů prokázaných nákladů neuvedených v tomto odstavci, které mu vznikly ve spojitosti s výkonem práce na dálku.

Paušální částka podle odstavce 6 činí 2,80 Kč za započatou hodinu práce. Zaměstnanci, který není uveden v § 109 odst. 3, může být poskytována paušální částka vyšší. Ministerstvo práce a sociálních věcí mění vyhláškou výši paušální částky podle věty první podle údaje o úhrnu průměrných nákladů v odstavci 6 uvedených komodit a služeb zveřejněného Českým statistickým úřadem

  • v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku,
  • v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje o úhrnu průměrných nákladů nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy obsaženou v tomto zákoně nebo vyhlášce.

Paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

Novela by se také měla zaměřit na větší regulaci DPP a DPČ a slibuje větší předvídatelnost. Mezi změnami bude například dosud neexistující povinnost vypracovat pro „dohodáře“ rozvrh pracovní doby (alespoň týden dopředu), nárok na dovolenou, příplatky za práci ve svátek a v noci nebo nárok na překážky v práci na straně zaměstnance (tj. např. návštěva lékaře). Zaměstnanec bude též nejspíše v určitých případech oprávněn po zaměstnavateli požadovat písemné odůvodnění výpovědi či umožnění přechodu do pracovního poměru s možností zaměstnavatele tento přechod odmítnou s písemným odůvodněním.

Další novinkou bude zkrácení lhůty pro poskytnutí informací o obsahu pracovního poměru z 1 měsíce na 7 dnů od vzniku pracovního poměru.

Připravovaná novela zákoníku práce s vizí platnosti v druhém pololetí roku 2023.

Zdroj: www.e15.cz, www.ceskenoviny.cz

 


5. říjen 2022, Veronika Krnáčová

Další články

25. 04.
2024
Skanska spouští prodej nové etapy ve čtvrti Emila Kolbena, 134 nízkoenergetických bytů vznikne u stanice metra Kolbenova
25. 04.
2024
DOTAČNÍ PROGRAM NA INVESTICE DO ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA
23. 04.
2024
„Zaměstnance a manažery musíme systematicky vzdělávat, věnovat dostatečné prostředky na odborný růst, spolupracovat s univerzitami a institucemi doma i v zahraničí.“
19. 04.
2024
ZÍSKEJTE DOTACI NA UPLATNĚNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE
16. 04.
2024
„Snažím se, aby mé projekty měly ten správný dopad a přesah do dalších generací.“
12. 04.
2024
CRIF: Na začátku roku v Česku narostl počet osobních bankrotů, nejhůře si vede Ústecký kraj