NADAČNÍ FONDY UMOŽŇUJÍ NEJEN OCHRANU MAJETKU

Advokát a partner pražské kanceláře JŠK Tomáš Doležil se specializuje na fúze, akvizice (M&A) a private equity. Pravidelně poskytuje odborné rozhovory, komentáře a účastní se diskusí zaměřených na český trh, rodinné podnikání a právo. Tentokrát jsme se v rozhovoru s ním zaměřili na ochranu majetku prostřednictvím nadačních fondů.

Jak se liší nadační fond od klasické nadace?
Hlavní rozdíl spočívá v míře regulace a formálnosti. Nadace má přísnější pravidla – musí mít nadační kapitál, povinně vytváří statutární orgány a její činnost podléhá vyšší míře kontroly. Naproti tomu nadační fond je výrazně flexibilnější, nemá zákonem stanovený minimální kapitál a jeho vnitřní nastavení je možné přizpůsobit konkrétním potřebám zakladatele.

Zjednodušeně řečeno: nadace je vhodnější pro dlouhodobé veřejně prospěšné projekty s formální strukturou, zatímco nadační fond nabízí praktičtější a operativnější řešení tam, kde je potřeba rychlé rozhodování a větší volnost v nakládání s majetkem.

Jaké jsou hlavní výhody nadačních fondů pro ochranu majetku?
Jednou z klíčových výhod je oddělení majetku od osoby zakladatele a tím mimo jiné z dosahu pravidel dědění. Jakmile je majetek do fondu vložen, přestává být jeho osobním vlastnictvím, což může výrazně snížit rizika spojená s podnikáním, exekucemi, insolvencí nebo rodinnými spory. Fond zároveň umožňuje strukturovat správu majetku tak, aby byl dlouhodobě zachován a efektivně spravován. Umožnuje mimo jiné zachovat a rozvíjet odkaz otce zakladatele.

Druhou zásadní výhodou je flexibilita – zakladatel může nastavit pravidla správy i distribuce majetku velmi individuálně (např. pro jednotlivé rodinné příslušníky, rodinné větve). To umožňuje kombinovat ochranu majetku s jeho plánovaným předáváním mezi generacemi.

Co všechno tyto fondy umožňují?
Nadační fondy umožňují nejen ochranu majetku, ale i jeho strukturovanou správu a distribuci. Lze je využít k financování rodiny, filantropickým účelům, zajištění budoucích generací nebo například k řízení rodinného podnikání. Současně mohou sloužit jako nástroj pro anonymizaci vlastnictví a zajištění kontinuity majetku bez ohledu na osobní změny zakladatele.

Díky právní struktuře fondu lze také přesně definovat podmínky, za kterých budou prostředky vypláceny – například při dosažení určitého věku, vzdělání, sportovních úspěchů nebo jiných milníků. Fond tak funguje jako dlouhodobý „pravidlový rámec“ pro nakládání s majetkem.

Jak postupovat při tvorbě strategie ochrany majetku?
Základem je důkladná analýza majetkové situace, rizik a cílů (např. ochrana před věřiteli, mezigenerační předání, diverzifikace). Na tomto základě se navrhne vhodná struktura – nadační fond často bývá jedním z nástrojů, ale obvykle se kombinuje i s dalšími prvky (holdingové struktury, svěřenské fondy apod.).

Klíčová je správná právní a daňová implementace. Strategie by měla být nastavena individuálně a s ohledem na dlouhodobý horizont. Důležitou roli hraje i výběr a obsazení členů jednotlivých orgánů fondu a nastavení kontrolních mechanismů, aby byla zajištěna stabilita a důvěryhodnost celé struktury.

Jedná se o vícefázový proces, který je často emotivní a bolestný. Vyžaduje citlivou moderaci buď váženým členem rodiny, nebo nejlépe někým třetím zvenku.

Jaké má nadační fond výhody proti svěřenskému fondu, který byl dříve obvyklejší?
Nadační fond má oproti svěřenskému fondu výhodu především v transparentnosti a srozumitelnosti. Jde o právnickou osobu zapsanou ve veřejném rejstříku s jasně definovanými orgány, což zvyšuje důvěryhodnost vůči bankám, partnerům i rodině. Na rozdíl od toho svěřenský fond právní osobnost nemá a funguje spíše jako oddělený majetek spravovaný správcem, což může být pro okolí hůře uchopitelné. Je zde několik další rozdílů jako omezená doba existence svěřenského fondu za soukromým účelem v délce 100 let, nebo po dobu života současníka zakladatele, podle většinového názoru nemožnost ex-post změny statutu, i když si zakladatel toto právo ve statutu vyhradí, povinná evidence beneficientů nebo skutečnost, že zakladatel nemůže být jediný svěřenský správce.

Další výhodou nadačního fondu je jednodušší správa a kontrola. Lze v něm lépe nastavit dohled a rozdělit pravomoci mezi více osob, čímž se snižuje riziko zneužití a zvyšuje pravděpodobnost naplnění vůle zakladatele. Zároveň bývá praktičtější pro každodenní fungování a výplaty beneficientům. Svěřenský fond naopak nabízí větší anonymitu a silnější oddělení majetku, ale za cenu vyšší složitosti a menší „uživatelské přívětivosti“.

www.jsk.cz