Monika Drobná je vizionářská podnikatelka, mentorka a inovátorka s dlouholetou zkušeností v oblasti bankovnictví, výroby protetických a ortopedických pomůcek a podpory startupového prostředí. Ve své profesní dráze spojuje strategické myšlení s hlubokým zájmem o rozvoj lidského potenciálu. Je CEO několika úspěšných firem a aktivní podporovatelkou žen v byznysu a technologiích.

Protetika je velmi specifický obor. Jak jste se dostala k podnikání v této oblasti?
Když šel v roce 1993 Ergon Opava do privatizace, naše rodina tehdy s tímto oborem neměla žádnou zkušenost. Tatínek ani maminka se ve zdravotnictví nepohybovali. Tatínek měl ale partu kamarádů, se kterými sdílel podobné hodnoty a společně jezdili na hory. Právě jeden z nich navrhnul, aby se zapojili do malé privatizace a firmu Ergon Opava odkoupili. Záměr se podařil – společnost získala nové majitele i nové jméno a začala se psát její více než třicetiletá historie.

Aby se tatínek mohl oboru naplno věnovat, vystudoval protetiku. Po několika letech se k němu přidala i maminka, zatímco původní společník firmu opustil. Ve vedení tak zůstali pouze moji rodiče. Později se na krátký čas zapojil i můj bratr – a já jsem se k nim přidala v roce 2020.

Jste tedy už druhá generace, bylo pro vás jasné, že firmu převezmete?
Dlouho jsem si nemyslela, že bych se v rodinné firmě chtěla více angažovat. Strávila jsem 17 let v Komerční bance, kde jsem se vypracovala na pozici Vedoucí řízení inovací a vedla inovační laboratoř KB.

Pamatuji si ten moment, kdy mi došlo, že už nechci pokračovat v korporátním prostředí. Cítila jsem, že je čas věnovat se podnikání – a hlavně něčemu, co pro mě bude mít hlubší smysl.

Stáli jsme tehdy před rozhodnutím, jestli firmu prodáme, nebo jestli budu pokračovat v jejím vedení. Rozhodla jsem se pro druhou cestu. Kromě ekonomie jsem si proto doplnila vzdělání i v oboru protetiky, bez kterého by tato práce nebyla možná. Dnes se snažím propojit své zkušenosti z korporátního světa s odvahou podnikat a rozvíjet firmu směrem, který spojuje tradici s moderními technologiemi.

  

Co bylo pro vás v začátcích ve vedení nejtěžší? 
Přechod z bankovnictví do zdravotnictví pro mě sám o sobě nebyl až tak složitý – měla jsem potřebné vzdělání i znalost zázemí firmy. Náročnější bylo získat respekt a autoritu. Potřebovala jsem lidem ukázat, že nejsem jen „dcera majitele“, ale někdo, kdo dokáže firmu strategicky vést, rozvíjet a zároveň řídit výrobu i lidi v ní.

Do společnosti jsem nastoupila v době pandemie, což byla zkouška, ale i příležitost. Díky práci na pobočce v Brně jsem mohla detailně poznat provoz, postavit si vlastní tým, vybavit prostory a nastavit procesy. Byla to důležitá přechodná fáze, která mi pomohla pochopit fungování celé firmy.

Nejsložitější je ale práce s lidmi. Každý má své ego, zvyky i odlišné pracovní tempo – a když máte ve firmě tým, kde je mezi nejmladším a nejstarším zaměstnancem i padesátiletý rozdíl, vyžaduje to hodně empatie, komunikace a trpělivosti.

Reaguje protetika jako obor na změny ve společnosti? 
Obor se rychle vyvíjí – od nových materiálů a moderních výrobních postupů, včetně využití 3D tisku, až po řešení důsledků války na Ukrajině, které se promítají i do situace v České republice. Aktivně spolupracujeme s univerzitami, sledujeme trendy a nové technologie, protože bez toho bychom dnes na trhu neobstáli. Současně hledáme cesty, jak financovat inovace – často prostřednictvím dotačních programů. Vzhledem k nízkým maržím a hodinovým sazbám je to nezbytné. Pojišťovny nás k inovacím přímo nemotivují, protože moderní technologie zatím znamenají vyšší náklady, ale já je vnímám jako nutnou investici do budoucnosti firmy i celého oboru. Právě v této oblasti mohu dobře využít své zkušenosti z bankovnictví.

Povězte nám, jak se vlastně dnes taková protéza vyrábí?
Výroba protézy je poměrně dlouhý a individuální proces. Protézy se nevyrábějí na sklad – každá vzniká na míru konkrétnímu pacientovi. Celý postup začíná komunikací s pacientem a odborným zaměřením technika. Na základě tohoto zaměření a doporučení lékaře je vystaven poukaz na konkrétní typ protézy. Následně žádost schvaluje zdravotní pojišťovna. Teprve poté může proběhnout samotná výroba, která vyžaduje preciznost a několik zkoušek přímo s pacientem. Po dokončení a předání pomůcky je provedena úhrada pojišťovnou – od první návštěvy pacienta až po připsání platby firmě to často trvá i půl roku.

Cena protéz se velmi liší. Základní typ stojí zhruba 100 000 Kč, zatímco moderní bionické protézy, určené například pro mladé a aktivní pacienty, mohou stát i více než milion korun. Nejde však jen o samotnou výrobu – důležitou součástí je také nácvik používání pomůcky a dlouhodobá péče o pacienta. Celý proces je tak především o komunikaci, empatii a individuálním přístupu.

 

Vyrábíte také speciální obuv. . .
Ano, specializujeme se na výrobu ortopedické obuvi na míru. Pomáháme pacientům se složitými deformitami nohou, kde běžná obuv nestačí. Každý pár je výsledkem precizní ruční práce a odborného přístupu. V současnosti ale narážíme na problém, který trápí celé odvětví – nedostatek kvalifikovaných odborníků. Řemeslo ortopedických ševců postupně mizí, protože se už téměř nikde nevyučuje, a nová generace řemeslníků tak chybí.

Jaké máte vize do budoucna?  
Chtěla bych se věnovat inovacím. Zajímá mě moderní protetika a kvalitní kontakt s pacientem. Jak už jsem zmínila, naším úkolem není jen předat pacientovi protézu, ale naučit ho s ní správně zacházet. Spolu s pomůckou tedy poskytujeme i službu – provádíme nácvik, sledujeme pokroky a pacienti se k nám pravidelně vracejí na kontroly. Máme multioborový tým, který společně pracuje na tom, aby naše pomůcky fungovaly co nejlépe a pacientům skutečně pomáhaly.

Do budoucna bych si přála, aby tato práce byla také adekvátně ohodnocena. I proto jsem členkou Výboru protetické federace, kde společně hledáme nové zdroje financování i cesty, jak pro tento obor nadchnout mladé lidi.

www.protetika-ergona.cz 


23. říjen 2025, Petra Tůmová

Další články

23. 10.
2025
CRIF: Za tři čtvrtletí soudy v ČR vyhlásily 12 016 osobních bankrotů, o 15 % více než loni
17. 10.
2025
CRIF: Do konce září v Česku zbankrotovalo 4 762 podnikatelů, o 16 % více než v roce 2024
17. 10.
2025
Nové výzvy v programu INOVACE

Vážení přátelé Podnikatelské platformy Helas, rádi bychom vás prostřednictvím našeho...

16. 10.
2025
Jedna firma, dvě generace, tři rozdílné představy
15. 10.
2025
MAGICKÁ TAJEMSTVÍ PRAHY

První říjnový den čekalo členky Helas Ladies Clubu velmi...

10. 10.
2025
Procesní mapování není tabulka v Excelu – 3 chyby, které zabíjí každou snahu o změnu